Červen 2011

Co je diskriminace

8. června 2011 v 13:36 | www.ochrance.cz
Co je diskriminace?
Diskriminací se obecně rozumí odlišné zacházení ve srovnatelných situacích bez rozumného odůvodnění. Nestačí se však diskriminovaným či diskriminovanou pouze cítit - diskriminace musí skutečně existovat jako jednání popsané a zakázané zákonem.
Antidiskriminační zákon stanoví, z jakých důvodů je rozlišování mezi lidmi nepřípustné (např. pohlaví, věk, národnost apod., viz níže).
Diskriminace může být přímá nebo nepřímá.
  • Přímou diskriminací je jednání, při němž se s jednou osobou zachází méně příznivě, než s jinou ve srovnatelné situaci, a to z důvodů, které zákon zakazuje.
Příklady: číšník v restauraci odmítne obsloužit hosta z důvodu jeho příslušnosti k etnické skupině; na práci s vysokozdvižným vozíkem ve skladu odmítne zaměstnavatel ženu, která má potřebnou kvalifikaci, s odůvodněním, že ženy na tuto práci nepřijímá.
  • Nepřímou diskriminací je jednání, při němž se s někým zachází méně příznivě na základě kritéria, které je zdánlivě neutrální.
Příklady: restaurace vyhlásí bezvýjimečný zákaz vstupu psů, čímž zakáže vstup osobám se zdravotním postižením, které využívají vodicí nebo asistenční psy; v inzerátu na pozici pomocného stavebního dělníka je od uchazečů vyžadována znalost ukrajinského jazyka; inzerát uvádí: " Do mladého a dynamického kolektivu přijmeme…." - tím jsou a priori vyloučeni starší uchazeči.
V určitých případech je možné nepřímou diskriminaci odůvodnit rozumným cílem, ovšem i prostředky k jeho dosažení musí být přiměřené a nezbytné.
Za diskriminaci se považuje také obtěžování (včetně sexuálního), pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.
  • Obtěžováním se rozumí chování, jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti jiné osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího nebo urážlivého prostředí. Obtěžováním je i jednání, které může být vnímáno jako podmínka určitého rozhodnutí. Pokud má sexuální povahu, jedná se o sexuální obtěžování. (Příklady: umístění vtipů o Romech na nástěnce může obtěžovat romské zaměstnance; vedoucí podmíní rozhodnutí o povýšení zaměstnankyně tím, že s ním půjde na večeři (může jít o sexuální obtěžování).
  • Pronásledováním je nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění jako reakce na to, že osoba uplatnila své právo podle antidiskriminačního zákona. (Příklad: zaměstnavatel postihne zaměstnance za to, že podal žalobu na diskriminaci.)
  • Pokynem k diskriminaci je zneužití podřízeného k diskriminaci třetí osoby. (Příklad: ředitel dá závazný pokyn vedoucímu personálního oddělení, aby nepřijímal Romy)
  • Navádění k diskriminaci se dopouští ten, kdo někoho přesvědčuje nebo podněcuje, aby diskriminoval jinou osobu. Naváděním k diskriminaci v právním slova smyslu však není např. přesvědčování někoho, aby nenakupoval u vietnamských trhovců, přemlouvání potomka, aby si nebral za manžela/manželku osobu tmavé barvy pleti, ani upozorňování rodičů, aby si jejich děti nehrály s romskými dětmi, jakkoliv toto jednání může být morálně odsouzeníhodné.
Z jakých důvodů nesmí docházet k diskriminaci?
Důvody, které je možné označit jako diskriminační, nejsou libovolné. Antidiskriminační zákon hovoří o rase, etnickém původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientaci, věku, zdravotním postižení, náboženském vyznání, víře a světovém názoru. Další zákony obsahují i jiné důvody, jako např. majetek, členství v odborových organizacích či v politických stranách a hnutích, rodinný stav atd.
V jakých oblastech nesmí docházet k diskriminaci?
Zákaz diskriminačního chování podle antidiskriminačního zákona platí v zaměstnání, podnikání, vzdělání, sociální oblast, zdravotní péči, poskytování zboží a služeb včetně bydlení pokud jsou nabízeny veřejnosti a ve veřejné správě.
Diskriminaci však zakazují i jiné zákony: ve vzdělávání jde o školský zákon, zákaz diskriminace v zaměstnání upravuje např. zákon o zaměstnanosti, zákoník práce a služební zákon, diskriminaci v podnikání postihuje i zákon o veřejných zakázkách, zákaz diskriminace v poskytování zboží a služeb je i součástí zákona o ochraně spotřebitele. Obecný a nejširší zákaz diskriminace je obsažen v Listině základních práv a svobod.
Co není diskriminací?
Ne každá nespravedlnost, znepokojivá situace, či rozdílné jednání je diskriminací ve smyslu antidiskriminačního zákona.
Diskriminací není například:
  • požadavek minimálního věku, odborné praxe či délky zaměstnání, jestliže je to pro výkon povolání nezbytné,
  • rozdílné zacházení za účelem ochrany žen z důvodu těhotenství a mateřství, ochrany osob se zdravotním postižením a osob mladších 18 let.
Diskriminací dále není např.
  • když si někdo při výběru životního partnera vybírá pouze mezi osobami určité barvy pleti
  • pokud žena odmítne nabídku k sňatku od výrazně mladšího muže s odůvodněním, že je příliš mladý
  • když v přijímacím řízení na sportovní gymnázium, kde se počítá s rozšířenou povinnou tělesnou výchovou, nebude vybrán tělesně postižený uchazeč,
  • když se někdo bude přátelit pouze s osobami stejné národnosti apod.
Přípustné formy rozdílného zacházení jsou obsaženy i v dalších zákonech. Stát totiž může upravovat své vnitřní záležitosti, pokud přitom neporušuje lidská práva a svobody nebo závazky vyplývající z mezinárodních smluv.
Aby se jednalo o diskriminaci podle antidiskriminačního zákona, musí jít o zásah do lidské důstojnosti. Diskriminována proto nemůže být např. obec nebo obchodní společnost.
http://www.ochrance.cz/diskriminace/co-je-co-neni-diskriminace/

Dotace ARGU, Společnosti dobré vůle Zlín v roce 2011

8. června 2011 v 13:34 | Anna Remešová |  Archiv
Naše společnost byla i v tomto roce podpořena Radou vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a Zlínským krajem v projektu "Společné kroky". Tento projekt je zaměřený na terénní sociální práci v romské menšině a to ve městech Valašské Klobouky a Uherský Brod.
Projekt je určen pro osoby, děti a mládež pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Posláním terénního programu je kontaktovat a nabídnout pomoc sociálně vyloučeným nebo sociálním vyloučením ohroženým osobám, zejména Romům, žijícím na území výše zmiňovaných měst.
Terénní pracovníci začali pracovat v těchto lokalitách v dubnu 2011. Romským rodinám je postupně nabízeno poradenství a pomoc v řešení jejich tíživých situací.
Naši klienti se potýkají s problémy v bydlení, zaměstnanosti, vysoké zadluženosti a špatném zdravotním stavu.
K hlavním rizikovým faktorům přispívá dlouhodobá nezaměstnanost, která způsobila ztrátu pracovních návyků. Ve Zlínském kraji je 70 až 80% nezaměstnanost u romské menšiny. Mnohdy je to zapříčiněno skrytou diskriminací ze strany zaměstnavatelů, spoléhání na podporu ze systému sociálních dávek, ale také nízkou vzdělaností a kvalifikovaností. Tato nezaměstnanost a nepravidelná školní docházka dětí se odráží ve špatném uplatnění na pracovním trhu.
I když, oblast pracovně právních vztahů a zákaz diskriminace obsahují oba nejdůležitější předpisy na úseku práce a zaměstnanosti a to Zákoník práce a Zákon zaměstnanosti, přesto není žádným tajemstvím, že zaměstnavatelé v mnoha případech Romy diskriminují z důvodu etnicity.
V mnoha případech tomu nahrává i prostorové vyloučení, který znevýhodňuje Romy v mnoha směrech. Na základě adresy bydliště jsou Romové odmítáni zaměstnavateli větou "nezlobte se, místo je již obsazené".
Většina těchto obyvatel nemá žádnou naději vymanit se ze stávající situace. Tato životní situace určuje budoucí cestu jejich dětem, které si tuto cestu dobrovolně nevybraly. Těmto jevům je možno zabránit prevencí, která je jedním z cílů naší práce. Společně s orgány veřejné správy, krajskou koordinátorkou pro národnostní menšiny i veřejným ochráncem lidských práv se snažíme o nastavení zákonných prostředků, které by vedly ke zlepšení současného stavu.
Terénní sociální práce pomáhá sociálně vyloučeným občanům. Pokud se na nás obrátí nerom, snažíme se mu také pomoci v jeho tíživé situaci. Pracujeme s klienty na řešení jejich problematické životní situace v jejich přirozeném prostředí, tzn. v místě, kde žijí. Při poskytování služby "terénní program" klademe důraz na individuální přístup, podporu samostatného rozhodování a jednání klienta. Klient se podílí na řešení své problémové situace společně s terénním sociálním pracovníkem. Služby jsou poskytovány bezplatně. Peněžní ani materiální podporu klientům neposkytujeme.
Cílem naší služby je:
- kontaktovat potencionální uživatele služby v jejich sociálním prostředí, informovat je o jejich právech, povinnostech a nabídnout jim pomoc při uplatňování jejich práv a oprávněných zájmů.
- pracovat s klienty na řešení jejich konkrétní nepříznivé situace na základě dohody na plánu řešení, vést je k aktivitě v postupu řešení, posilovat jejich schopnost jednat samostatně.
- hlavním cílem služby je samostatný uživatel, který si plní řádně své povinnosti, se stabilizovanou bytovou situací, schopný udržet a rozvíjet dobré vztahy v rodině i širším okolí a hospodařit s prostředky, které má k dispozici.
Také chráníme práva a zájmy romských občanů a jejich dětí. Zasazujeme se o rozvoj osobnosti, zvýšení vzdělanosti, prosazujeme odsuzování rasismu a nesnášenlivosti a snažíme se o rovnost a lidskou sounáležitost.
Poskytujeme poradenství při řešení krizových situací, při vyřizování dokladů, při styku s úřady a institucemi, a spolupracujeme na předcházení a řešení zadluženosti. Pomáháme při vyhledávání pracovních míst a vyhledáváme vhodné rekvalifikační kurzy, které nabízíme našim klientům.
O zaměstnávání Romů vedeme jednání i se starosty měst a obcí. V rámci regionu bylo zaměstnáno několik romských občanů, kteří pobírají dávky hmotné nouze. Odpracovali si tak buď 20 hodin veřejných prací měsíčně pro udržení výše dávek, nebo odpracovali 30 hodin, čím došlo k navýšení jejich dávek. Pracovali především v rámci veřejných služeb u odboru zeleně města nebo u Technických služeb. Také naše organizace přispívá k zaměstnávání Romů a to tím, že zaměstnáváme 3 romské pracovníky na postu domovník v lokalitě Obeciny - Zlín, Račín - Kroměříž a Bořenovská - Holešov.
Pro naše klienty vyhledáváme standardní bydlení, zasazujeme se u veřejné správy o zlepšení jejich bydlení a snažíme se bránit jejich segregaci. Snahou pracovníků Arga je ve spolupráci se státními orgány a samosprávami podpořit integraci příslušné romské komunity a tak posílit postavení Romů ve všech sférách života.
Anna Remešová
ředitelka společnosti