Červenec 2011

Cizinci a kulturní akce s nimi

18. července 2011 v 15:45 | Remešová Anna

Průběžná zpráva projektu Společné kroky za I. pololetí 2011

18. července 2011 v 15:24 | Anna Remešová |  Archiv
PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O RELIZACI PROJEKTU "SPOLEČENÉ KROKY" ZA I. POLOLETÍ 2011

A. REALIZAČNÍ ČÁST PROJEKTU:
1. Celkový cíl projektu:
Cílem projektu je terénní sociální práce v romské menšině. Tato práce je vykonávána ve městech Zlínského kraje. Jedná se nám o nakontaktování potencionálních uživatelů služby v jejich sociálním prostředí, informovat je o jejich právech, povinnostech a nabídnout jim pomoc při uplatnění jejich práv a oprávněných zájmů. Pracujeme s klienty na řešení jejich konkrétní nepříznivé situace na základě dohody na plánu řešení, vedeme klienty k aktivitě v postupu při řešení, posilujeme jejich schopnost jednat samostatně. Hlavním cílem terénní práce je samostatný uživatel, který si plní řádně své povinnosti, se stabilizovanou bytovou situací, schopný si udržet a rozvíjet své dobré vztahy v rodině i v okolí a hospodařit s prostředky, které má k dispozici.
2. Popište stručně dosavadní uskutečněné aktivity projektu a průběžné výsledky, kterých jste dosáhli:

Lokalita č. 1 - zde žijí Romové a naše organizace zde začala působit od 1. dubna 2011. Terénní sociální pracovnice řeší problémy v romských rodinách, které mají převážně špatné či nevyhovující bydlení, rodiny jsou na dlouhá léta zadluženy a je zde vysoká nezaměstnanost. Pracovnice dohlíží na zajišťování veřejné služby pro romské občany, aby si mohli romští občané navýšit sociální dávky. Zajišťuje a pomáhá Romům, kteří nemají bydlení zajistit pronájem, jedná na bytových odborech a spolupracuje s realitními kancelářemi. U tamějších Romů je 80% nezaměstnanost. Bohužel se jedná o lokalitu, která patří v kraji mezi obvody s vysokou nezaměstnaností. Pracovních příležitostí zde je velmi málo. Nabízíme obcím možnost zřizování veřejně prospěšných prací. Problémem je, že úřad práce nově poskytuje dotace na stejného pracovníka 1 x za 3 roky. Takže pracovník, který se osvědčil, nemůže na obci pracovat déle než rok a potom 3 roky čeká, až ho může starosta znovu zaměstnat. Tento systém se nám jeví, jako zatěžující. Nižší úroveň bydlení v těchto lokalitách je jednoznačně v rodinných domcích, které jsou převážně ve vlastnictví Romů. Rodiny podléhají exekucím, dluhům za služby spojené s bydlením a hrozí jim ztráta bydlení. V tomto se jim snaží naše pracovnice pomáhat a řešit problémy za spolupráce klientů. Je zapotřebí podporovat klienty v jejich nelehké situaci a motivovat je ke spolupráci s naší organizací. Pracovnice spolupracuje nejvíce se sociálním odborem ve městě a spolupráce je na dobré úrovni. Město nemá žádný strategický dokument na integraci Romů. Pracovníkem na romskou problematiku je určena vedoucí odboru sociálních věcí.
LOKALITA Č. 2 - zde působí terénní pracovník cca u 36 klientů. Vzhledem k tomu, že se jedná o romského pracovníka, tak lokality zná a dobře se v nich orientuje. Ve městě žije asi 140 romských občanů. Převážná většina z nich bydlí v městských bytech. Nejvíce Romů bydlí v domě na Větrné. Romští neplatiči bydlí v holobytech. Míra nezaměstnanosti ve městě je 10% a u romských občanů se jedná o 90% nezaměstnanost. Pouze několik málo Romů vykonává veřejnou službu. Dluhy mají na nájmech i službách s tím spojených. Město nemá žádný strategický dokument na integraci Romů a s naší organizací spolupracuje na velmi dobré úrovni. Pracovníkem na romskou problematiku je určena vedoucí sociálního odboru. Náš pracovník se zabývá zřizováním splátkových kalendářů u exekutorů, na bytovém odboru, Eonu a jiných institucí. Motivuje klienty ke snaze řešit své problémy. Klienti propadají beznaději a svoji situaci neřeší. Pracovník se snaží pomáhat Romům jak při řešení bytové situace, při hledání zaměstnání, zajišťuje volný čas romským dětem a snaží se o dohody při řešení dluhů na různých institucích. Mezi jeho činnosti patří také dohled nad splácením splátkových kalendářů. Snažíme se klientům pomáhat a radit, aby své problémy zvládali snáze a účinněji. Vyřešit je ale k úplné spokojenosti nelze. Pracovník mívá pravidelná setkání s pracovníky úřadu, kde si vyměňují navzájem své poznatky, postřehy a navrhují možná řešení.
3. Specifikujte případné problémy provázející dosavadní průběh realizace projektu:
Problémy se vyskytují v dlouhodobé nezaměstnanosti Romů, v nerovném přístupu bydlení na trhu s byty, v nízké vzdělanosti Romů a vysoké zadluženosti. Zatím co můžeme zmínit, že extrémisté se v těchto lokalitách nenacházejí a nepořádají se zde žádné pochody ani akce ohrožující bezpečnost Romů, nelze tvrdit, že by se vždy jednalo o ochotu měst a obcí řešit integraci Romů do společnosti. Přes všechny klady i zápory naší nelehké práce se snažíme klientům pomáhat v jejich životní situaci a zde pracujeme cca 60 romskými občany.
4. Uveďte případné změny personální, organizační, finanční apod. během dosavadní realizace projektu, jejich důvod a to, zda byla změna oznámena a schválena SLP (případně uveďte č.j.):
K žádným personálním změnám během dosavadní realizace projektu nedošlo. Projekt pokračuje tak, jak byl nastaven. V projektu pracují dva terénní sociální pracovníci, tři domovníci. Celý projekt má na starosti koordinátorka projektu. O finanční stránku projektu se stará ekonom. V projektu je pracuje také uklizečka prostor v sídle organizace, která je Romka. Z 8 pracovníků v projektu je 5 Romů. Máme za to, že tímto projektem nejen pomáháme Romům zajišťovat jejich práva a povinnosti, ale dáváme možnost také romským pracovníkům, aby nebyli na sociálních dávkách a mohli pracovat jako jiní občané této republiky. Nelze řešit romskou problematiku bez Romů.
5. Jiné informace vztahující se k dosavadnímu průběhu realizace projektu:
Rádi bychom zmínili způsob poskytování dotace z RVZRM. V listopadu předchozího roku probíhá vyhlášení dotačního programu, v únoru následujícího roku probíhá výběrové řízení a teprve až v červnu jsou finanční prostředky odesílány na účet organizace. Tato zdlouhavá procedura nám přináší problémy v realizaci projektu. Vzhledem k tomuto zdlouhavému procesu musíme začínat až v dubnu. Peníze si musíme na začátek realizace projektu půjčit a práce tak není kontinuální. Nemůže probíhat od ledna do prosince průběžně. Bohužel toto jsou příčiny, které nám přináší problémy v realizaci projektu.

Anna Remešová
ředitelka

Zhodnocení projektu Dlouhá cesta za I. pololetí 2011

18. července 2011 v 15:23 | Anna Remešová |  Archiv
Zhodnocení projektu k 30. červnu 2011
Společnost ARGO realizuje projekt nazvaný "Dlouhá cesta". Projekt je financovaný z prostředků EU ze sociálního fondu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Jedná se o prioritní osu 3 - sociální integrace a rovné příležitosti. Cílem prioritní osy 3 je pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením, zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb a zavedení opatření vedoucích ke zvyšování zaměstnatelnosti těchto osob včetně prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Projekt byl zahájen v roce 2009 a bude ukončen v březnu 2012.

Jedná se provozování terénního programu, kdy je vykonávána terénní sociální práce v romské menšině pro města Zlínského kraje. V těchto lokalitách u klientů přetrvává vysoká zadluženost u různých institucí. Tato zadluženost jim brání v případném nástupu do zaměstnání, jelikož by jim exekutor odebral mzdu na úhradu dluhů. Naši pracovníci pomáhali klientům při uzavírání splátkových kalendářů a to nezřídka u více institucí či exekutorů najednou. Zadluženost jim zasahuje do rodinného rozpočtu a to takovým způsobem, že po uhrazení všech dluhů rodině nezbývají finance na pokrytí základních potřeb. Takže rodina přestane platit nájemné a služby s tím spojené, jelikož potřebuje nasytit rodinné příslušníky. Tak se stává, že klienti platí na jedno či dvě místa a další záležitosti tím utrpí, protože již nezbývá na zaplacení ostatních běžných věcí.
Naše organizace má od června 2010 registraci sociální služby terénní programy a v současné době vypracováváme standardy kvality k této službě, což je nutné podle zákona o sociálních službách. Chceme provádět terénní práci v romských lokalitách odborně, zdarma, bezplatně, s respektem k této menšině. Pracujeme s jednotlivci, rodinami i celou komunitou. Při své práci zachováváme vždy ohled na lidskou důstojnost, práva a povinnosti, a pokud si to klient přeje tak i anonymitu. Posláním terénního programu je kontaktovat a nabídnout pomoc sociálně vyloučeným nebo sociálním vyloučením ohroženým osobám, zejména Romům, žijícím na území Zlínského kraje. Prostřednictvím bezplatného poradenství poskytovaného odbornými pracovníky v místě bydliště klientů pomáháme řešit problematické životní situace a zmírňovat jejich následky.
Další kapitolou je vysoká až 80% nezaměstnanost u Romů ve Zlínském kraji.
Neměnnou skutečností je poměrně vysoká nezaměstnanost Romů, která se pohybuje mezi 70% až 80%. Lze konstatovat, že Romové jsou oproti jiným skupinám populace jen málo zasaženi obecnou vládní politikou zaměstnanosti. Velké procento Romů čelí výrazným obtížím v získávání přístupu na pracovní trh, což je reálným důvodem pro zavedení cílených a specializovaných opatření adresovaných romským komunitám. Principem takových opatření je dát každému šanci v přístupu na trh práce, tj. vyrovnat jeho handicap, než jde na trh práce, nikoli následně.

Tabulka č. 1 - Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v roce 2010
Zlínský kraj
Leden 2010
Únor 2010
Březen 2010
Duben 2010
Květen 2010
Červen 2010
Uchazeči/počet
36 111
36 543
35 681
33 495
31 659
30 732
Míra nezaměst.
11,64%
11,71%
11,41%
10,70%
10,10%
9,84%
Volná místa
1 266
1 364
1 426
1 552
1 454
1 318
II. pololetí 2010
Červenec 2010
Srpen 2010
Září 2010
Říjen 2010
Listopad 2010
Prosinec 2010
Uchazeči/počet
30 853
30 398
30 180
29 611
30 022
33 386
Míra nezaměst.
9,89%
9,79%
9,65%
9,59%
9,58%
10,74%
Volná místa
1 377
1 501
1 400
1 440
1 232
1 245
Zdroj: Tisková zpráva Úřadu práce Zlín

Nezaměstnanost u Romů je s ohledem na majoritní společnost poměrně vysoká. Souvisí s nedostatečným vzděláním a přípravou na budoucí povolání. Objektivně nelze míru nezaměstnanosti určit. Mezi bariéry bránící Romům v uplatnění na trhu práce patří nízká úroveň vzdělání, u starší populace negramotnost, skrytá diskriminace zaměstnavatelů a také u některých nechuť pracovat či větší zdravotní problémy.

Úřad práce nezjišťuje u uchazečů o zaměstnání jejich rasový či etnický původ nebo jejich národnost. Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Proto je velmi obtížné stanovit, kdo je Rom. Z toho důvodu nelze odhad míry nezaměstnanosti Romů uvést. Mezi bariéry bránící Romům v uplatnění na trhu práce patří obecně nízké vzdělání a zdravotní omezení. S ohledem na §4 zákona o zaměstnanosti jsou nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nabízeny všem uchazečům o zaměstnání. Úřady práce nerozlišují romské a neromské uchazeče. Od 1. 6. 2009 je zahájen institut veřejné služby. Město umožňuje romským občanům vykonávat veřejnou službu. Úřad práce v Kroměříži řešil v minulosti diskriminaci zejména 6 v inzerátech, a to z důvodu věku a pohlaví. Nikdy nebyla řešena diskriminace z důvodu rasového původu.

Romové jsou většinou identifikováni jako dlouhodobě nezaměstnaní. To je vylučuje z účasti na legálním trhu práce. Mezi největší příčiny vyloučení patří dlouhodobá nezaměstnanost a obtížná zaměstnatelnost. Tomu přispívá i vzdělanostní úroveň Romů, která pramení z vyloučení z hlavního vzdělávacího systému. Proto Romové pokud mohou, tak vyhledávají nelegální či pololegální práci, která je bohužel zaměstnavateli nabízena.
Vysoká nezaměstnanost Romů pramení z:
a) nedostatečného vzdělání
b) nedostatečné kvalifikace
c) žádné nebo malé praxe v oboru
d) špatné pracovní morálky
e) špatného zdravotního stavu
f) špatné předchozí zkušenosti se zaměstnáváním Romů
g) předsudků zaměstnavatelů nebo skryté diskriminace ze strany zaměstnavatelů
h) možnosti vykonávání práce na černo
ch) využívání dávkového systému

Druhým největším problémem je bydlení. Otázka bydlení do jisté míry určuje charakter a standard sociálně vyloučených romských lokalit. Velká část těchto lokalit totiž existuje v místech, která byla z různých důvodů považována za málo atraktivní. Některé lokality dokonce vznikly jako nouzová forma ubytování např. Vsetín - Poschla či Holešov - Bořenovická. Obyvatelé mají obecně velmi malé šance odstěhovat se mimo lokalitu. V relativně nejhorší situaci se pak nalézají rodiny s malými dětmi, které často žijí v domácnosti svých rodičů, bez reálné šance získat vlastní byt. Získat pronájem bytu či domku pro romskou rodinu je téměř nemožné. V tomto ohledu ve Zlínském kraji panuje veliký rasismus. Pokud by se pronájem sehnal, nemá rodina stejně dostatek finančních prostředků na zaplacení kauce. Navíc jsou pro většinovou společnost minimalizováni tím, že pocházejí z prostředí ghetta nebo vyhlášené lokality. Na obecní byt nedosáhnou. V rámci pokračujícího procesu sídelní segregace jsou mnozí Romové často vytěsňováni do okrajových částí měst s nízkou nebo žádnou dostupností služeb. Dokazování rasové diskriminace v takových případech je však velmi obtížné, neboť jde často o rodiny vyznačující se kromě odlišné etnické příslušnosti i různými sociálními problémy, nebo rodiny narušující občanské soužití. Vytěsňováním Romů tak dochází k vytváření novodobých ghett, v nichž se koncentruje sociálně nejslabší vrstva obyvatelstva, což vede ke vzniku zdravotnických, hygienických a bezpečnostních rizik a k rozvoji sociálně patologických jevů v těchto oblastech. Obce tak ve skutečnosti jen oddalují řešení problémů nebo jej přesunují na stát. Obce ve Zlínském kraji nevyužívají možnosti výstavby azylových domů, domů na půl cesty nebo jiného zázemí pro poskytování sociálních služeb. Města a obce se tak nezajímají o dotační možnosti MMR ČR na zlepšení kvality bydlení pro sociálně ohrožené skupiny obyvatel.

Stěhování obyvatel do vyloučených lokalit pro neplacení nájemného či dluhy na službách není efektivním řešením. Města si tak vytváří ghetta či vyloučené lokality, jejichž likvidace bude stát v budoucnu daleko více finančních prostředků než jiná současná řešení. Zkušenosti z naší dlouhodobé praxe ukazují na to, že pokud má dostat byt Rom, tak je mu přidělen byt převážně tam, kde je největší část obyvatel domu romské národnosti či několik málo neromů, kteří mají podobnou životní dráhu. Je nutné, aby Romové nebydleli pospolu, aby byli rozčleňováni po rodinách do větších bytových domů a učili se s ostatními nájemníky žít v souladu s pravidly domu.

Dalším problémem je vzdělanostní úroveň Romů. Jedná se o dlouhodobý proces, který však vyžaduje nejen úsilí ze strany majoritní společnosti, ale i Romů. Jednotlivá současná opatření jsou orientována na jednoduchá a časově méně náročná řešení, jako je např. podpora romských žáků na středních školách (poskytovatelem je MŠMT), která částečně ovlivní momentální situaci konkrétní rodiny, bývá však často i předmětem kritiky zejména ze strany pedagogů. Jako nejdůležitější se jeví zřízení funkce asistenta pedagoga na základních školách. Jejich práce přispívá ke snižování absence školní docházky dětí a žáků, zlepšuje komunikaci mezi učiteli a rodiči dětí a žáků a přispívá ke zvyšování školní úspěšnosti znevýhodněné cílové skupiny.
Pro rodiče není vzdělání prioritou, romský žebříček hodnot je jiný. Rodiče jsou přesvědčeni, že kdyby jejich děti měly vysokoškolské vzdělání, stejně by zaměstnání nenašly. Jejich život by se vyšším vzděláním stejně nezměnil. Romské děti odcházejí předčasně ze vzdělávacího procesu, jelikož nemají dobré školní výsledky. Rodiče jim neumí s učením poradit. Ve většině případů jim chybí školní a učební pomůcky. Neunesou posměch spolužáků ve třídě, kde jsou převážně sami, bez kamarádů a v nejednom případě bez pochopení pedagogů. Po vzoru rodičů nevidí ve vzdělání žádnou výhodu pro jejich život. Ve Zlínském kraji je velmi malý počet středoškoláků a vysokoškoláků. Děti nastupují po základní škole většinou na praktické učiliště, odkud brzy odchází a hlásí se na úřadu práce. Největší podíl romských dětí je na praktických a speciálních základních školách. Do mateřských školek dochází jen velmi nízký počet romských dětí. Rodiče nevyužívají možnosti předškolního zařazení a to proto, že musí platit stravné. Doma matky vaří pro ostatní členy domácnosti a pro rodinu se tak MŠ stává finanční zátěží.
Soužití s většinovou společností - názory veřejnosti na původ problémů v soužití s Romy i její pohled na existenci sociálně vyloučených romských lokalit představují východiska pro utváření představ o tom, jak tíživou sociální situaci jejich obyvatel řešit. V české společnosti stále dominují odmítavá stanoviska, podle kterých příčina spočívá na straně Romů. Veřejnost převážně považuje Romy za ty, kteří zneužívají sociální systém a odmítají se začlenit na pracovní trh. Nahlížení na obyvatele lokalit jako na osoby, které si pomoc nezaslouží a za svou situaci si mohou sami, snižuje ochotu veřejnosti vynakládat veřejné prostředky na integrační politiku.
Ve Zlínském kraji existují problémy v občanském soužití. Jedná se o sousedské vztahy.

Kriminalita v romské menšině - jedná se převážně o drobnou kriminalitu, což znamená drobné kapesní krádeže a krádeže v supermarketech, které provádí většinou děti, které nejsou trestně zodpovědné. V nejednom případě jednají na žádost svých rodičů. Policie ČR byla v roce 2010 členem lokálního partnerství města a Agentury pro sociální začleňování Romů. V jiných městech Zlínského kraje nejsou žádné pracovní skupiny zřízeny.
Zdraví - Romové mají všeobecně špatný přístup ke svému zdraví a mezi nejhlavnější bariéry patří např. to, že romská žena nechodí ke gynekologovi, nenechá si pravidelně kontrolovat prsa, protože oblasti, které se týkají těchto orgánů, jsou mezi Romy tabu. Zrovna tak muži nechodí k lékaři s problémy prostaty nebo hemeroidy. Jedná se o bariéry kulturní. Mezi nejčastější stížnosti ze strany zdravotních sester byly početné návštěvy romských pacientů v nemocnicích, hlučnost při doprovodu nemocné osoby. Romové se vyznačují tím, že s jedním nemocným jde k lékaři jako doprovod celá rodina. Tyto problémy by mohl vyřešit zdravotně sociální pomocník, kterého může mít každé město prostřednictvím neziskového sektoru, který si může zažádat o dotaci na Radě vlády ČR pro záležitosti romské menšiny. Tento pracovník by byl prostředníkem mezi lékaři a Romy. V každém případě by zdravotní sociální pomocník měl být Rom, jelikož nerom se nesetká s tím, aby se mu Romové se svými problémy svěřovali.
Migrace Romů v loňském roce ve Zlínském kraji nebyla u romské menšiny nijak zvláště vysoká.
Ve Zlínském kraji působila Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách a to v lokalitě Holešov na bázi lokálního partnerství, kdy Agenturu zastupoval lokální konzultant z Ostravy. Agentura ukončila své působení v Holešově. Dne 2. února 2011 o tom rozhodl Monitorovací výbor Agentury na sociální začleňování a to z těchto důvodů:
Politika města byla úplně odlišná od vládní i krajské koncepce na integraci Romů. Agentuře se nepodařilo v Holešově prosadit inkluzivní opatření. Město použilo segregační trend a obyvatele ulice Školní vystěhovalo na okraj města do lokality Bořenovská. Toto bylo naprosto nepřijatelné pro Monitorovací výbor Agentury, která je pro sociální začleňování, a nikoliv vyčleňování. Proto rozhodl o okamžitém ukončení působení v Holešově.
Přes všechno vynaložené úsilí se situace v romské menšině lepší, spíše naopak. Romové jsou bez motivace a elánu do života. Na vše předem rezignují. Proto je dobře, když existuje takový dotační titul, který podporuje terénní práci pro tuto cílovou skupinu. Snažíme se prostřednictvím našich terénních sociálních pracovníků klienty motivovat a pomát jim při jejich nelehkých problémech. Při poskytování služby terénní programy klademe důraz na individuální přístup, podporu samostatného rozhodování a jednání klienta. Klient se podílí na řešení své problémové situace společně s pracovníkem. Služby jsou poskytovány bezplatně. Peněžní ani materiální podporu klientům neposkytujeme. Služba je určena dospělým osobám, sociálně, společensky a kulturně vyloučeným, nebo vyloučením ohroženým, převážně Romům, žijícím na území Zlínského kraje.

Anna Remešová